Proč stodůlkové?
Protože žiji a pracuji ve sto let staré stodůlce na rodovém statku. Dříve se lidé scházeli v jedné sednici, vyprávěli si, povídali si, co je těší, co trápí, besedovali spolu o tom, co jim život přinesl. Dobré i zlé. A byli si tím blíž, snad i díky tomu žili malinko klidněji, vyrovnaněji a spokojeněji.
Sednici v naší stodůlce mám a tak vás zvu, přijďte si se mnou posedět, poslouchat, vyprávět, popřemýšlet si, na chvilku se zastavit a pobesedovat si nad životem, prostě na chvilku pobýt.
Besedování o čem?
O všem, co se nás všech dotýká. Možná se známe, možná ne. Kdo mě zná, tak už ví :-), že si často kladu otázky, hledám odpovědi, zamýšlím se nad životem a přemýšlím ráda nahlas. Stodůlkové filosofování pro život.
Zohledňuji svou osobní i profesní zkušenost. S osobním cílem žít dobrý život jako dobrý člověk. A taky si ho pěkně užívat, nejlépe každý den.